ŽENSKÁ A MUŽSKÁ INTUICE

Není to poprvé, co se setkávám s tvrzením, kdy mi příslušník mužského rodu tvrdí, že nemá takový ten vnitřní radar, o který se ženy opírají, když vědomosti prezentují tím, že TO TAK CÍTÍ. Pro muže to je něco nejasného, něco, co je nejspíš dostupné jen ženám, že muž totiž POTŘEBUJE VĚDĚT. A tady tuším došlo někde v meziprostoru k chybě při přenosu informace.

Pokusím se to tedy shrnout, tak jak mi to přichází.

Žijeme v patriarchální společnosti. Jsme vychováváni tak, abychom informace zpracovávali primárně naším mozkovým centrem. To je přece sídlo naší mysli, a tak odtamtud tedy myslíme. Pro upřesnění je však dobré uvést věci na pravou míru. Co se týče zpracovávání informací, máme totiž vlastně centra tři. Mozek je jen jedním z nich. Kupodivu není náhoda, že zrovna oči, uši, ústa a nos jsou právě blízko tomuto centru. Mozek má totiž za úkol zpracovávat informace, které chodí z vnějšího prostoru. Vše, co je tam venku. A pak vyhodnotí a výsledkem je odpověď. Bohužel jen částečná odpověď. V naší společnosti však toto stačí. Mozek má přece levou a pravou hemisféru, hodnotí vše tak jak je třeba. Co jiného by k nalezení odpovědí mělo být potřeba? A tak se naše společnost řídí právě nejvíce informacemi, které poskytuje mozkové centrum v našich hlavičkách. Hlava je důležitá, je hlavní, proto je to hlava. A tak zpracováváme informace hlavně zvenku.

Pravda je tam venku. Pravdu najdeme jen venku. A tam venku nám někdo musí tu pravdu dát. Tam venku všechno vědí.

My však máme i centrum pupku. Naše bříško a v něm střívko, které zpracovává informace zevnitř. Jak to na nás působí, co to v nás vyvolává, jak se cítíme? A zatímco všechny čidla (oči, uši, ústa, nos) na hlavě jsou v plném nasazení, v bříšku se dějí v tu samou chvíli další hodnotící procesy. Střívko zkrátka myslí také. A také nás o tom velmi dobře informuje. Každé dítě v raném věku ještě málo používá hlavu, ale zato bříško ho upozorní ihned, co je pro něj dobré a co ne. Jen si vzpomeňte, jak často si děti stěžují, že je bolí bříško, když musejí zpracovávat informace nevhodné, nebo příliš přetěžující. Hned to vědí. Někdy to ani nejde strávit, tak se zvrací a někdy to zase projde příliš rychle a je z toho (ne)pěkný průjem. Není to jen o jídle! Jsou to informace, které způsobují tyto reakce. Střevo je naším průvodcem po krajině vnitřní. Vnitřní dítě sídlí v bříšku. První tři energetická centra (čakry) jsou přesně o vnitřním dítěti, o tom, jak na nás působí to vše tam venku. Jak to vnímáme my. Co to s námi dělá. A nejvíce se tam dostáváme naší pozorností. Že tam směrujeme naše vědomí. Děti hodně cítí sebe sama v bříšku. Je tam jejich vědomí a ony jsou na sebe napojené. Nepochybují o tom, co CÍTÍ.

A TO BEZ OHLEDU NA JEJICH POHLAVÍ!

Vědí, že jejich reakce na TO ZVENKU jsou správně. Jen do té doby, než je jejich průvodci tady (rodiče, učitelé, prostě Ti dospělí) začnou soustavně a systematicky ZPOCHYBŇOVAT.

"To nemůže takhle bolet!" " Proč tak křičíš?" "Co děláš?" "Co to povídáš?" "To jsou hlouposti." "Teď se nevrť, seď a nevyrušuj." " To ještě můžeš chvíli vydržet." "Ty jsi ale střevo.", čímž přímo vyhlásí naši schopnost myslet bříškem za trapnou a ještě více odvedou naše vědomí z této oblasti. Jsou desítky takových vět za jeden jediný den. Mají za úkol přerušit proces zpracovávání události, odvést pozornost od prožívání přítomného okamžiku naplno. A čím je dítě větší přitlačuje se na pilu. Každý to známe. Každý byl touto doktrínou bez milosti protlačen. Technik je tu k dispozici mnoho. Máme tady k tomu cvičně výchovná zařízení s názvem školka a škola. Ta nám to hezky vše připomenou. Až jednoho dne si ten malý človíček řekne, že tomu, co CÍTÍ (informacím zevnitř, z bříška) se prostě NEDÁ VĚŘIT. A tak se od bříška postupně odpojí. Vše zevnitř bylo stejně zpochybněno, nebráno v potaz, neuznáno jako důležité, tak informace chodící zevnitř jsou jen snůška nesmyslů, na kterou se nedá spolehnout. A tak se přesouvá pomalu svým vědomím do hlavičky.

Co kdo řekl, hlavně nastražit uši a pozorně poslouchat. Protože máma a táta to vědí nejlépe. Pan učitel to ví nejlépe. Pan inženýr, docent, a phdr to ví nejlépe. A pan doktor to ví ještě lépe než nejlépe. Mají na to přece patent (papír) nebo případně mají k tomu určitý oblek, aby se to na první pohled dalo rozpoznat (taky kdo by furt u sebe nosil diplom, že?) Tak tak, hloupé dítko, koukej se učit!

A tak přichází o značnou část podnětů, o kterých později ženy říkají, že to TAK CÍTÍ. A proč tedy ženy o to nepřicházejí? Protože ženy jsou fyziologicky stavěné tak, že mají otvor navíc. Mají vagínu. Učí se vnímat pocity uvnitř sebe. Muž jde svým penisem zkoumat prostor zase tam venku (chápáno uvnitř ženy, ale pro něj je její vnitřní prostor "tam venku"), a tak se zase zaměřuje víc do hlavy, když hodnotí informace (a šťourat se v nose ho společnost moc nenechá 😎). Žena vnímá vše introcepčně, penis ve vagíně ji k tomu přímo vyzývá. A ve chvíli, kdy žena otěhotní, tak myslí 24/7 na svoje bříško. Je tam celým svým vědomím. Naciťuje se tím opět nejen na miminko v bříško, ale hlavně na SVÉ VLASTNÍ břišní "mozkové" centrum (k čemuž dochází tak nějak mimochodem nevědomě). Proto se říká, že žena po porodu má tak silné propojení s intuici. A bohužel se jí tím přiřazuje nějaká výhradní vlastnost, ke které muž nemá dosah. Ale to je obrovský omyl. Měl ji jako dítě, má ji neustále, jen ji odsekl a neměl možnost se k ní takto znovu dostat. Při meditaci je opět v hlavě, a tak lítá v dimenzích, ale stále intuice není k mání. Protože cesta k ní vede i skrze vědomí toho, co je uvnitř nás. A to se zpracovává v bříšku. Jen je tohle centrum přes zranění nevyslyšeno. Patriarchát je v podstatě VZPOURA PROTI MATCE. Protože prvotně vzniká zranění způsobené matkou, kdy ona sama své dítě zpochybňuje, skrze naučený program (ať už na nevědomé úrovni nebo na vědomé, kdy manipuluje). Skrze tato zranění se pak (nejen) muž hůře dostává k té vrstvě sebe sama, kde právě sídlí ona důležitá informace zpracovávající část, vedoucí k podstatě intuice. Je i takový trend, že muž se k téhle oné složce sebe sama dostává právě skrze ženu. Je to možné, ale spíš je to opět tak trochu manipulační a vyzývající k tomu, že muž snad potřebuje ženu k tomu, aby byl celistvý, což by nemohla být pravda, protože jsme dokonalé bytosti tak, jak jsme. Tudíž je důležité, začít vnímat své tělo třeba i skrze tantrické masáže, ale hlavně též vnímat své vnitřnosti. Své bříško, vnímat bolesti, tepaní, škroukání, pnutí, tlukot a vše co se děje uvnitř nás. Přesunout vědomí z hlavy do bříška. Zpočátku přijde nejspíš nevole, odpor, pocit hnusu. To se ozvou nevyslyšená traumata. Nepotlačovat jakékoliv volání zevnitř. Nesnažit se analyzovat, jen prožívat, pozorovat sebe zevnitř. A tam je ten vnitřní radar. A důležitý krok v procesu je začít tomu, co přichází zevnitř opět důvěřovat. A informace z bříška se spojí s informací z hlavičky a společně se setkají ve třetím "mozkovém" centru. 

V SRDCI (no ano, v tom čtyřoddílném orgánu, co prý pohání naši krev). V tom orgánu schopného zpracovat důležité frekvence. 

Tam se ony out-formace a in-formace* propojují s naším spirituálním JÁ. A tam teprve následně vyjde odpověď. Výsledkem budiž neoblomné VÍM (potřebné v aktuální situaci).

Prostě si to myslím. Prostě to cítím. Prostě to VÍM.

Jedině odtud pramení PRAVÉ A SKUTEČNÉ VĚDĚNÍ.

Tady je ta PRAVDA. Vaše jedinečná pravda. Kterou má každý svým způsobem svou. Ale je to ta jeho aktuální, která byla zpracovaná na všech úrovních bytosti.

Takže shrnutí je následující:

Mozek zpracovává informace z vnějšího prostředí.

Bříško zpracovává informace z vnitřního prostředí.

Srdce se propojí s jemněhmotnou složkou naší bytosti a podá odpověď.

Proto se dá v podstatě říct, že zdravá bytost se rozhoduje srdcem.

A tohle má k dispozici každá bytost. Muž i žena.

Je pravdou, že velká část bytostí na zemi používá přednostně hlavu (převážná část mužů, poměrná část žen před mateřstvím), další část používá převážně bříško (děti a hysterické ženy, odtud i název, který spojuje s dělohou - řecky hystera). Dospělá zdravá bytost (se zpracovanými traumaty) pak používá všechna tři centra (je tu někdo? 😆)

Tato úvaha jen velmi okrajově naťukává téma, které tu není úplně komplexní (není například otevřeno téma šišinky mozkové, která má také na toto vše vliv, ale zase trochu jinak). Občas prostě nejsem úplně pečlivá 😆 To je spíš do připravované knihy, která tyto všechny souvislosti převede do příběhu.

Tak snad jste se u čtení nezpotili tak, jako já u psaní 😎  

S láskou Laué

* všimněte si, že se věcem zvenku říká věci zevnitř 🤔😂  In = uvnitř, formace= uspořádání tvaru